ČSN P CEN ISO/TS 14907-1   (018381) Dopravní telematika - Elektronický výběr poplatků (EFC) - Zkušební postupy pro mobilní a pevná zařízení - Část 1: Popis zkušebních postupů

Anotace textu normy ČSN P CEN ISO/TS 14907-1   (018381)

Tato specifikace stanovuje zkušební postupy elektronického výběru poplatků EFC pro zařízení na straně infrastruktury (RSE) a palubní zařízení (OBE) s ohledem na shodu s normami, požadavky na schválení typu a přejímací zkoušky, které spadají konkrétně do sféry aplikace EFC.

Předmět této specifikace je omezen na systémy provozované v rámci radiového vysílání, předpisů na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC), předpisů o dopravním provozu a jiných předpisů zemí, ve kterých jsou provozovány a je tudíž požadavkem, že všechna schválení vybavení od ověřených a akreditovaných zkušebních laboratoří, požadovaná pro prohlášení o shodě, byla získána.

Tato specifikace identifikuje soubor vhodných parametrů a zkušebních postupů, aby bylo možné prověřit systém EFC nebo komponenty daného systému EFC, jako je např. OBE, s ohledem na stanovené požadavky konkrétní aplikace. Stanovené parametry a zkoušky jsou rozděleny do následujících skupin:

- funkčnost,

- kvalita,

- odkazované předchozí zkoušky.

Přehled zkoušek a parametrů uváděných touto specifikací je obsažen v článcích 5.1 a 5.2. Zkoušení shody OBU vůči EN ISO 14906 je předmětem druhé části tohoto souboru specifikací.

Technická specifikace předepisuje postupy, metody a nástroje zkoušek, dále také stanovuje zkušební plán, který ukazuje vztah mezi všemi zkouškami a posloupnost těchto zkoušek. Uvádí seznam všech zkoušek, které se požadují pro měření funkčních charakteristik zařízení EFC. Technická specifikace popisuje, pro která zařízení EFC jsou stanoveny zkušební postupy, neuvádí hodnoty parametrů, jež jsou předmětem zkoušení. Popisuje také způsob provádění zkoušek, které nástroje jsou nezbytné a které předpoklady musí být splněny před provedením této sady zkoušek. Předpokládá se, že bezpečnost daného systému spočívá ve zkouškách spojení a funkčních zkouškách EFC a nejsou tudíž stanoveny zde. Všechny zkoušky této specifikace poskytují instrukce, jak posoudit výsledky zkoušek.

Zkušební postupy lze použít pro zkoušení prototypů, schválení typu, zkoušení instalací a pro periodické inspekce. Proto je část 1 dokumentem, který definuje pouze zkoušky a zkušební postupy, ne srovnávací hodnoty, proti kterým se má měření posoudit.

V souvislosti s konceptuálním modelem systému EFC se tato specifikace vztahuje pouze na zařízení uživatele a poskytovatele služby, jak je uvedeno na obrázku 1. Jiné entity jsou mimo předmět této specifikace.