ČSN IEC 951-1   (356589) Zařízení pro monitorování záření v havarijních a pohavarijních stavech v jaderných elektrárnách. Část 1: Všeobecné požadavky

Anotace textu normy ČSN IEC 951-1   (356589)

Norma obsahuje IEC 951-1:1988. Tato norma je podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, ve znění zákona č. 632/1992 Sb., závazná v rozsahu působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na základě jeho požadavku. Ve všeobecné části se uvádí, že norma platí pro návrh a provozní kritéria pro zařízení k měření záření a úrovně radioaktivity tekutin (kapalin a plynů) v reaktorových provozech při haváriích a po nich. Vlastnosti těchto zařízení jsou takové, aby vyhovovaly zákonným požadavkům povolovacích orgánů, a aby byly vhodné pro navrhování jednotlivých reaktorových provozů a systémů. K této normě je nutno připojit i požadavky národních předpisů, které mohou pozměňovat zde uvedené zásady, podrobnosti nebo parametry. (Podrobnosti o těchto předpisech norma neobsahuje.) Předmětem této normy je stanovení všeobecných požadavků a uvedení příkladů vhodných metod pro monitorování ionizujícího záření a úrovně radioaktivity tekutin při havarijních a pohavarijních stavech. V kapitole II se pojednává o návrhu zařízení. Z všeobecného hlediska je prvotním účelem havarijních monitorů opatřit takové informace operátorům elektrárny, které jim pomohou, aby vhodnou činností minimalizovali poškození elektrárny, nebezpečí pro pracovníky a následky pro prostředí během havárie a po ní. Tyto monitory mohou také opatřovat informace, které ulehčí odhady následků jakéhokoliv vypuštění aktivity do prostředí nebo pomohou vyšetřovat příčiny a vývoj takové havárie. Počet a druhy havarijních monitorovacích zařízení závisí na podrobnostech návrhu elektrárny, havarijních plánech a požadavcích povolovacích orgánů. Nicméně vždy je zásadní zjistit, aby rozsah měření a podmínky prostředí, pro něž jsou havarijní monitory navrhovány, přiměřeně zahrnovaly havarijní a pohavarijní stav, pro něž je činnost monitorů zamýšlena, a to včetně rozsáhlé pohavarijní činnosti. V této kapitole jsou také stanoveny požadavky na výstražné signály. Tyto výstražné a indikační prostředky musí být přiměřené účelu zařízení podle určení výrobce elektrárny. Konkrétně jsou normalizovány tyto výstražné signály: Signál při překročení úrovně. Výstražný signál při poklesu pod úroveň. Výstražný signál při poruchách. Za pozornost stojí požadavky čl. 18: zařízení na ochranu před vnějším zářením gama. Norma stanoví, že k omezení vlivu vnějšího záření gama na měření mohou být používány prostředky dvojího druhu: jednak stísnění, jednak elektronická zařízení. Oba druhy, nebo kterýkoliv z nich, pokud je to potřebné, mohou být zahrnuty do celého návrhu systému. Zvláštní pozornost je věnována úrovni akustického hluku ze zařízení. Pochází převážně ze vzorkovací a detekční jednotky a částečně z průtoku tekutin soustavou potrubí a tím vzniklých vibrací. Výrobce musí vybírat součásti a musí navrhnout zařízení tak, aby úroveň akustického šumu byla co nejmenší a odpovídala prostředí, pro něž je zařízení konstruováno. Hladina hluku musí být stanovena v souladu s příslušnou normou ČSN ISO 532 a ČSN ISO 1999. Kapitola III normy je věnována zkušebním postupům. Poslední kapitola IV dokumentaci, tj. zejména osvědčení, příručce uživatele pro provoz a údržbu a dalším. Kromě zmíněných, má i celá řada dalších ustanovení normy zásadní význam pro měření a ochranu. ČSN IEC 951-1 (35 6589) byla vydána v březnu 1994.