ČSN IEC 920   (360511) Predradníky trubicových žiariviek. Všeobecné a bezpečnostné požiadavky

Anotace textu normy ČSN IEC 920   (360511)

Norma obsahuje IEC 920:1990, která byla převzata beze změny do EN 60 920:1991. Norma má dva oddíly, a to: Oddíl 1 - Všeobecné požadavky, ve kterém je uvedeno: Norma se vztahuje na předřadníky s výjimkou odporových typů pro použití s napájením střídavým proudem do 1000 V při 50 anebo 60 Hz, spojené trubicovými zářivkami s předžhavenými nebo nepředžhavenými katodami, které pracují se startérem nebo zapalovačem, nebo bez něho a mají jmenovité příkony, rozměry a parametry podle ČSN IEC 81. Vztahuje se na kompletní předřadníky a na jejich součástky, jako jsou tlumivky, transformátory a kondenzátory. Osobní požadavky na tepelně chráněné předřadníky se uvádějí v příloze B. Tato norma specifikuje i předřadníky těch světelných zdrojů, které do této doby nejsou úplně normalizované. Zahrnuje předřadníky na běžný provoz světelných zdrojů při síťovém kmitočtu. Nepatří k nim elektrické předřadníky na střídavý proud na vysokofrekvenční provoz. V čl. 2.1 definuje norma předmět, jehož se týká, takto: Předřadník: Přístroj zařazený mezi napájení a jednu nebo více výbojek, který indukčností, kapacitou anebo kombinací indukčnosti a kapacity zabezpečuje zejména omezení proudu výbojky (výbojek) na požadovanou hodnotu. Předřadník se může skládat z jedné nebo z více oddělených částí. Může obsahovat i prostředky na transformaci napájecího napětí a součástky, které pomáhají získat zapalovací napětí a předehřívající proud, zabraňují studenému zápalu, snižují stroboskopický efekt, upravují součinitel výkonu a (anebo) potlačují rádiové rušení. (Potud definice.) Předřadníky se musí navrhovat a konstruovat tak, aby při normálním používání pracovaly bez nebezpečí pro použivatele anebo pro okolí. Kondenzátory a jiné součástky, které předřadník obsahuje, musí vyhovovat požadavkům příslušné normy IEC. Tepelně chráněné předřadníky musí splňovat požadavky přílohy B. Oddíl 2 se zabývá pouze bezpečnostními požadavky. Jde o v podstatě známé uzlové body rizik: ochrana proti dotyku živých částí, odolnost proti vlhkosti, tepelná odolnost, povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti, odolnost proti teplu a ohni, proti korozi a další. ČSN IEC 920 (36 0511) byla vydána v září 1993. Tato norma spolu s ČSN IEC 921, 922 a 923 nahradila ČSN 36 0590 z 14.7.1982 v celém rozsahu.