ČSN IEC 596   (356570) Definice termínů z oboru zkušebních metod pro polovodičové detektory a scintilační detekční jednotky

Anotace textu normy ČSN IEC 596   (356570)

Norma obsahuje IEC 596:1978 a zavádí HD 396 S1, který je úplným a nezměněným převzetím IEC 596. Jde v podstatě o názvoslovnou normu, která obsahuje české názvosloví a české definice u cca 50 hesel. [V závorkách na konci definice je uvedeno, z které mezinárodní normy čerpá.] Z hygienického hlediska mají význam zejména tyto: Čl.4.1 Detektor (ionizujícího záření): Funkční celek nebo látka, kterou se energie ionizujícího záření převádí buď přímo nebo na elektrický signál nebo jinou odezvu, vhodnou pro měření jedné nebo více veličin dopadajícího ionizujícího záření (IEV 391-08-01). Čl.4.2 Scintilační detektor: Detektor ionizujícího záření tvořený scintilátorem a optickým spojením s fotocitlivým zařízením (např. jedním nebo více fotoelektrickými násobiči) buď přímo, nebo pomocí světlovodiče (IEV 391-08-01, IEV 391-06-07). Čl.4.3 Ionizační detektor: Detektor ionizujícího záření, jehož funkce je založena na měření ionizace v citlivém objemu detektoru. Čl.4.4 Polovodičový detektor: Detektor ionizujícího záření, v němž se využívá elektrického pole ke sběru volných nosičů nábojů, vzniklých působením ionizujícího záření v materiálu (IEV 391-08-13). ČSN IEC 596 (35 6570) byla vydána v únoru 1994.