ČSN EN ISO 898-1   (021005) Mechanické vlastnosti spojovacích součástí z uhlíkové a legované oceli - Část 1: Šrouby

Anotace textu normy ČSN EN ISO 898-1   (021005)

Norma platí pro šrouby namáhané tahem, s metrickým závitem ISO podle normy ISO 68-1, v rozsahu závitů s hrubou roztečí M1,6 až 39 a v rozsahu jemného závitu M8 ´ 1 až M39 ´ 3, které jsou vyrobeny z uhlíkové nebo legované oceli, bez ohledu na druh hlavy šroubu nebo pro závrtné šrouby. Norma obsahuje systém označování šroubů značkou pevnostní třídy a základní specifikaci ocelí jejich chemickým složením a druhem tepelného zpracování včetně popouštěcí teploty.

Norma stanovuje pro jednotlivé pevnostní třídy mechanické vlastnosti v rozsahu teploty okolí, které se ověřují zkoušením podle stanovených zkušebních programů při teplotě okolí 10 °C až 35 °C. Pro informaci jsou pak uvedeny příklady dolní meze kluzu a smluvní meze kluzu 0,2 % při vyšších teplotách. Odpovědnost za použití při nižších je pak přenesena na uživatele. Pro zkoušení vlastností v tahu jsou předepsány zkoušky na obrobených vzorcích podle ISO 6892 nebo na celých šroubech stanoveným minimálním mezním a zkušebním zatížením podle velikosti šroubu. Pro šrouby se zápustnou hlavou je určena zkouška zatížením na šikmé podložce. Pro krátké šrouby je zkouška tahem nahrazena zkouškou úderem na hlavu.

Zkoušky tvrdosti jádra šroubu a povrchové vrstvy se provádí podle Vickerse, Brinella a Rockwella. Pomocí měření tvrdosti se pak provádí i zkoušky oduhličení, pokud nejsou prováděny mikroskopicky. Norma dále obsahuje zkoušku rázem v ohybu, zkoušku opakovaným popouštěním a předepisuje zkoušku krutem podle ISO 898-7.

Nestanovuje požadavky na vlastnosti jako jsou svařitelnost, odolnost proti korozi, schopnost odolat teplotám nad +300 °C nebo pod -50 °C, pevnost ve střihu nebo únavová pevnost.

Norma stanovuje systém značení hlavních druhů šroubů značkou výrobce nebo značkou pevnostní třídy a značení levého závitu s názornými příklady.