ČSN EN ISO 389-7   (011630) Akustika - Referenční nula pro kalibraci audiometrických přístrojů - Část 7: Referenční práh akustického tlaku v podmínkách volného a difuzního pole

Anotace textu normy ČSN EN ISO 389-7   (011630)

Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 389-7:1998. Evropská norma EN ISO 389-7:1998 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 389-7:1996 byl schválen CENELEC jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. (ČSN EN) ISO 389 sestává z následujících částí: Část 1: Referenční ekvivalentní prahová hladina slyšení pro čisté tóny a náhlavní sluchátka, Část 2: Referenční ekvivalentní prahová hladina akustického tlaku pro čisté tóny a vložná sluchátka, Část 3: Referenční ekvivalentní prahová hladina akustického tlaku pro čisté tóny a kostní vibrátory, Část 4: Referenční hladiny pro úzkopásmový referenční šum, Část 5: Referenční ekvivalentní prahová hladina akustického tlaku pro čisté tóny v kmitočtovém rozsahu 8 kHz až 16 kHz a Část 7: Referenční práh akustického tlaku v podmínkách volného a difuzního pole. Tato sedmá část normy (ČSN EN) ISO 389 stanovuje referenční prahy slyšení pro kalibraci audiometrických přístrojů za následujících podmínek: a) Zvukové pole za absence posluchače je tvořeno buďto postupnou rovinnou zvukovou vlnou (volné pole), nebo jde o difuzní zvukové pole. V případě volné postupné rovinné vlny je zdroj zvuku přímo před posluchačem (čelní dopad). b) Zvukové signály jsou v případě poslechu ve volném poli čisté (sinusové) tóny a v případě poslechu v difuzním poli třetinooktávová pásma (růžového nebo bílého) šumu. c) Hladina akustického tlaku je měřena za absence posluchače v místě, kde by se nalézal střed hlavy posluchače. d) poslech je binaurální. e) Hladiny akustického tlaku odpovídající referenčním hodnotám prahů slyšení jsou určeny střední hodnotou prahů odpovídající skupiny posluchačů. f) Posluchači jsou otologicky normální osoby ve věku 18 až 25 let včetně. g) Práh slyšení je určen přibližovací nebo sestupnou metodou, jak je stanoveno v (ČSN) ISO 8253-1. Norma uvádí tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice a kapitolu 4 - Specifikace. Norma dále obsahuje ještě informativní Přílohy A, B a normativní Přílohu ZA. ČSN EN ISO 389-7 (01 1635) byla vydána v prosinci 1998.