ČSN EN ISO 3887   (420449) Ocel - Stanovení hloubky oduhličení

Anotace textu normy ČSN EN ISO 3887   (420449)

Norma uvádí definici oduhličení a specifikuje tři metody měření hloubky oduhličení u nelegovaných a nízkolegovaných ocelí. Jedná se o metodu metalografickou, metodu měření mikrotvrdosti a metodu přímého stanovení obsahu uhlíku chemickým nebo spektrometrickým rozborem. Metalografická metoda stanovení vychází ze skutečnosti, že snížení obsahu uhlíku se odrazí ve změně mikrostruktury. S rostoucím stupněm oduhličení oceli roste v objemu zkoumaného vzorku podíl feritu. Měření mikrotvrdosti metodou podle Vickerse nebo Knoopa se používá u zušlechtěných ocelí, kdy oduhličená oblast vykazuje nižší hodnoty měřené mikrotvrdosti. Metody měření mikrotvrdosti spočívají ve stanovení gradientu mikrotvrdosti na příčném výbrusu výrobku podél přímky kolmé k povrchu. Hloubka celkového oduhličení je definovaná jako vzdálenost od povrchu k místu, ve kterém se dosáhne tvrdosti jádra. Stanovení obsahu uhlíku chemickými metodami je založeno na určení gradientu obsahu uhlíku ve směru kolmém k povrchu. Jsou použitelné pro jakoukoliv strukturu oceli.