ČSN EN ISO 307   (643605) Plasty - Polyamidy - Stanovení viskozitního čísla

Anotace textu normy ČSN EN ISO 307   (643605)

Tato norma specifikuje metodu stanovení viskozitního čísla zředěných roztoků polyamidů v určitých specifikovaných rozpouštědlech.

Vzorky polyamidu musí být v uvedených rozpouštědlech zcela rozpustné. Přísady jako jsou retardéry hoření a modifikátory mají často vliv na měření viskozitního čísla tím, že zvyšují viskozitní číslo v kyselině mravenčí a snižují viskozitní číslo v kyselině sírové. Míra vlivu na směsi polyamidu závisí na přísadě, na množství přísady, na přítomnosti dalších přísad a podmínkách při míchání směsi.

U čistých polyamidů nebo polyamidů obsahujících přísady, které nemají vliv na měření viskozity je stanovené viskozitní číslo měřítkem molekulové hmotnosti polymeru. Viskozitní číslo čistých polyamidů nebo polyamidů, které obsahují přísady, které neovlivňují měření viskozity, lze převádět z jednoho rozpouštědla na druhé.

Viskozitní číslo polyamidů obsahujících přísady, které ovlivňují měření viskozity je specifické pro použité rozpouštědlo a materiálové složení. V těchto případech se naměřená viskozita nemůže převádět z jednoho rozpouštědla na druhé.

Metodu je možné použít nejen pro polyamidy označené PA 46, PA 6, PA 66, PA 69, PA 610, PA 612, PA 11, PA 12, PA 6T/66, PA 6I/6T, PA 6T/6I/66, PA 6T/6I, PA 6I/6T/66 a PA MXD6 podle ISO 1874-1, ale i pro kopolymery polyamidů, směsi polyamidů a jiné polyamidy, které jsou za daných podmínek rozpustné v jednom ze specifikovaných rozpouštědel.

Metodu není možné použít pro polyamidy, vyrobené aniontovou polymerací laktamů nebo vyrobené se síťovacími činidly, neboť tyto polyamidy jsou v uvedených rozpouštědlech běžně nerozpustné.

Stanovení viskozitního čísla je dáno obecným postupem, uvedeným v ISO 1628-1, specifické podmínky jsou uvedeny v této normě.