ČSN EN ISO 2320   (021011) Samojistné šestihranné matice z oceli - Mechanické a funkční požadavky

Anotace textu normy ČSN EN ISO 2320   (021011)

Tato evropská norma stanoví mechanické a funkční vlastnosti samojistných šestihranných matic z oceli (včetně matic s přírubou) zkoušených při teplotě okolí 10 °C až 35 °C. Při vyšší a nižší teplotě se vlastnosti mění.

Platí pro samojistné matice

- s jmenovitým průměrem závitu do 39 mm včetně,

- s profilem závitu ISO podle ISO 68,

- s kombinacemi průměr/rozteč podle ISO 261,

- s tolerancí závitu 6H podle ISO 965-2,

- se stanovenými mechanickými požadavky,

- s rozměry stanovenými v rozměrových normách matic, které obsahují odkazy k této mezinárodní normě,

- s teplotním rozsahem -50 °C až +300 °C pro celokovové matice,

- s teplotním rozsahem -50 °C až +120 °C pro matice s nekovovou vložkou1) .

Neplatí pro matice s požadovanými speciálními vlastnostmi, které mohou vyžadovat speciální materiály nebo povlaky ke zlepšení

- svařitelnosti,

- odolnosti proti korozi,

- funkce mimo výše stanovené teplotní rozsahy.

Samojistná funkce klesá s opakovaným použitím. Uživatel matice by měl zvážit důsledky omezené funkčnosti před opětovným použitím.

POZNÁMKA - Informace o požadavcích na krouticí moment/předpínací sílu a zkoušení jsou uvedeny v příloze C. Tyto funkční požadavky a příslušející zkušební postupy jsou dosud diskutovány a nemohou být v současné době stanoveny závaznými.

1) Pečlivým výběrem nekovových matriálů může být po dohodě mezi uživatelem a výrobcem dosaženo vyšší provozní teploty.