ČSN EN ISO 16890-4   (125009) Vzduchové filtry pro všeobecné větrání - Část 4: Metoda určující stanovení minimální zkušební účinnosti odlučování částic

Anotace textu normy ČSN EN ISO 16890-4   (125009)

Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 16890-4:2016, která nahrazuje normu EN 779:2012. Série norem ISO 16890 popisuje zařízení, materiály, technické specifikace, požadavky, způsobilost a postupy k vytvoření laboratorních provozních parametrů a klasifikace filtrů podle účinnosti odlučování, založené na změřené frakční účinnosti a převedené do systému uváděných parametrů ePMx. Symbol ePMx označuje účinnost zařízení na čištění vzduchu pro částice s opticky stanoveným průměrem mezi 0,3 m a x m.

ČSN EN ISO 16890-4 ustanovuje metodu úpravy ke stanovení minimální hodnoty frakční účinnosti při zkoušce. Tato část normy je určena pro použití ve spojení s ISO 16890 1, ISO 16890 2 a ISO 16890 3, a poskytuje související zkušební požadavky pro zkušební zařízení a klimatizační skříň, jakož i postup následující úpravy.

Norma obsahuje tyto kapitoly: 1 - Předmět normy, 2 - Citované dokumenty, 3 - Termíny a definice, 4 - Značky a zkratky, 5 - Obecné požadavky na zkoušené zařízení, 6 - Materiály pro úpravu, 7 - Klimatizační skříň, 8 - Problematika bezpečnosti, 9 - Zkušební metoda, 10 - Způsobilost, 11 - Uváděné výsledky. Dokumentace ČSN EN ISO 16890-4 (12 5009) byla vydána v září 2018.