ČSN EN ISO 16890-2   (125009) Vzduchové filtry pro všeobecné větrání - Část 2: Měření účinnosti odlučování částic a odporu proti proudění vzduchu

Anotace textu normy ČSN EN ISO 16890-2   (125009)

Tento dokument stanovuje výrobu aerosolu, zkušební zařízení a zkušební metody použité pro měření frakční účinnosti a odporu proudu vzduchu vzduchových filtrů pro všeobecné větrání.

Tato část normy je určena pro použití ve spojení s ISO 16890 1, ISO 16890 3 a ISO 16890 4.

Zkušební metoda popsaná v tomto dokumentu je použitelná pro průtoky vzduchu mezi 0,25 m3/s (900 m3/h,

530 ft3/min) a 1,5 m3/s (5 400 m3/h, 3 178 ft3/min), vztahující se na zkušební trať se jmenovitou čelní plochou

610 mm x 610 mm (24 palce x 24 palce).

Tento dokument se vztahuje na filtrační prvky pro odlučování částic pro všeobecné větrání s hodnotou účinnosti ePM1 menší nebo rovnou 99 % a hodnotou účinnosti ePM10 větší než 20 % zkoušené podle postupů stanovených v řadě ISO 16890.

POZNÁMKA - Dolní limit pro tento zkušební postup je stanoven na hodnotu minimální účinnosti ePM10 20 %, protože u zkoušených filtračních prvků pod touto úrovní je velice obtížné dosáhnout požadavky na statistickou platnost tohoto postupu.

Tento dokument není použitelný na filtrační prvky používané v přenosných čističkách vzduchu.