ČSN EN 62471   (367752) Fotobiologická bezpečnost světelných zdrojů a soustav světelných zdrojů

Anotace textu normy ČSN EN 62471   (367752)

Norma je zpracována na základě práce Mezinárodní komice pro osvětlení (CIE) a s použitím podkladů z americké normy ANSI/IESNA RP-27.1.

K vyhodnocení širokospektrálního optického zdroje, jako je například oblouková lampa, žárovkové svítidlo, fluorescenční svítidlo, pole svítidel nebo soustava svítidel, je nutné nejprve stanovit spektrální složení optického záření, vysílaného ze zdroje v bodě nebo bodech nejbližšího možného ozáření lidského těla. Toto spektrální složení přístupného záření může být odlišné od spektra skutečně vyzařovaného zdrojem světla, a to kvůli filtraci, způsobené různými optickými prvky (např. projekční optikou) v cestě šíření světla. Také je potřeba ve spektrální oblasti nebezpečí pro sítnici stanovit velikost zdroje, případně velikost zdánlivého zdroje. Dále je nutno stanovit změny v intenzitě ozařování nebo záři v závislosti na vzdálenosti. Bez sofistikovaných nástrojů je provedení takovýchto měření obvykle náročné. Proto bylo rozhodnuto o zařazení referenčních technik pro měření zdrojů světla a soustav se zdroji světla do této normy. Techniky pro měření, společně s popsanými klasifikačními skupinami nebezpečí, poskytují společný základ jak pro výrobce zdrojů světla, tak pro jejich uživatele, který definuje specifická nebezpečí, plynoucí z ozáření živých tkání těmito světelnými zdroji nebo soustavami se světelnými zdroji.

Norma poskytuje vodítko k hodnocení zdrojů světla a soustav se zdroji světla, včetně svítidel, z hlediska bezpečnosti související s jejich vlivem na živou tkáň. Konkrétně určuje meze ozáření, referenční techniky měření a klasifikační schéma pro stanovení a kontrolu rizika, plynoucích pro život tkáň ze všech elektrickou energií napájených nekoherentních širokopásmových zdrojů optického záření, včetně zdrojů se světelnými diodami, ne však z laserových zdrojů, a to v rozsahu vlnových délek od 200 nm do 3 000 nm.