ČSN EN 62369-1   (367903) Hodnocení vystavení člověka elektromagnetickým polím ze zařízení s krátkým dosahem v různých aplikacích v kmitočtovém rozsahu 0 GHz až 300 GHz - Část 1: Pole vytvářená zařízeními používanými k elektronické ochraně zboží, vysokofrekvenční identifikaci a v

Anotace textu normy ČSN EN 62369-1   (367903)

Tato část souboru norem uvádí postupy pro hodnocení vystavení člověka elektromagnetickým polím ze zaří-zení používaných pro elektronickou ochranu zboží (EAS), vysokofrekvenční identifikaci (RFID) a v podobných aplikacích. Pro snadnější posouzení se používá stupňovitý přístup. První stupeň spočívá v jednoduchém měření a porovnání vůči vhodně odvozeným referenčním hodnotám. Druhý stupeň zahrnuje složitější série měření nebo výpočtů sdružených s metodami analýzy. Třetí stupeň vyžaduje podrobné modelování a analýzu pro porovnání s nejvyššími přípustnými hodnotami. Při posuzování jakéhokoliv zařízení lze použít nejvhodnější metodu pro situaci vystavení. Zařízení používaná pro elektronickou ochranu zboží, vysokofrekvenční identifi-kaci a v podobných aplikacích nejsou v době přípravy této mezinárodní normy obvykle provozována na kmi-točtech pod 1 Hz a nad 10 GHz. Směrnice a normy pro vystavení elektromagnetickým polím mohou pokrývat širší rozsah kmitočtů, a proto je jako součást postupů hodnocení uvedeno objasnění požadovaného rozsahu. Zařízení pokrytá tímto dokumentem mají obvykle vyzařovací diagram nehomogenního pole. Tato zařízení mají často velmi rychlý pokles intenzity pole se vzdáleností a pracují v podmínkách blízkého pole, kde není konstantní vztah mezi magnetickým a elektrickým polem. To je podrobně popsáno v příloze A společně s typickými podmínkami expozice pro různé typy zařízení. Příloha B obsahuje souborné informace, které mají napomoci při numerickém modelování situace vystavení. Obsahuje jak homogenní, tak anatomické modely, jakož i elektrické vlastnosti tkáně. Tato norma neobsahuje mezní hodnoty. Mezní hodnoty lze získat ze směr-nic pro vystavení člověka, které jsou vydány samostatně. V různých regionech se mohou používat různé směrnice a mezní hodnoty. Se směrnicemi jsou zpravidla spojeny metody sumace přes širší kmitočtové roz-sahy a pro vystavení více zdrojům. Tyto metody se musí používat. V příloze C je obsažena zjednodušená metoda sumace z více zdrojů. Tato metoda se musí používat obezřetně, poněvadž je zjednodušená a bude nadhodnocovat vystavení, je však užitečná jako návod, když jsou výsledky různých hodnocení uvedeny v rozdílných měřicích jednotkách, které nejsou slučitelné. Různé země a oblasti mají rozdílné pokyny pro zpracování nejistot při hodnocení. V příloze D jsou poskytnuty informace ke dvěma nejběžnějším metodám.