ČSN EN 60695-4   (345615) Zkoušení požárního nebezpečí - Část 4: Terminologie požárních zkoušek

Anotace textu normy ČSN EN 60695-4   (345615)

Norma je identická s EN 60695-4:1995, která je převzetím IEC 695-4:1993 bez modifikací. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy IEC 695-4:1993 byl schválen CENELEC jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. IEC 695 (resp. EN 60695) se skládá z těchto částí vydaných pod společným názvem Zkoušení požárního nebezpečí: 695-1 Část 1: Návod k přípravě požadavků a zkušebních specifikací pro posouzení požárního nebezpečí elektrotechnických výrobků. 695-1-1:1982 Všeobecný návod (nahrazena IEC 695-1-1:1995). 695-1-2:1982 Návod pro elektrotechnické součástky. 695-1-3:1986 Návod pro použití postupů předběžného výběru. 695-2 Část 2: Zkušební metody. 695-2-1:1980 Zkouška žhavou smyčkou a návod (nahrazena IEC 695-2-1:1991, a ta dále nahrazena IEC 695-2-1/list 0:1994: Metody zkoušení žhavou smyčkou všeobecně, 695-2-1/list 1:1994: Zkouška konečných výrobků žhavou smyčkou a návod, 695-2-1/list 2:1994: Zkouška hořlavosti materiálů žhavou smyčkou, 695-2-1/list 3:1994: Zkouška zápalnosti materiálů žhavou smyčkou). 695-2-2:1991 Zkouška plamenem jehlového hořáku. 695-2-3:1984 Zkouška nedokonalým spojem s pomocí topných těles. 695-2-4/0:1991 Část 2: Zkušební metody - Oddíl 4/list 0: Zkoušky difúzním a předsměšovaným plamenem. 695-2-4/1:1991 Část 2: Zkušební metody - Oddíl 4/list 1: Zkouška předsměšovaným plamenem o jmenovitém výkonu 1 kW a návod. 695-3 Část 3: Příklady postupů posouzení požárního nebezpečí a interpretace výsledků. 695-3-1: 1982 Charakteristiky hoření a přehled zkušebních metod pro jejich stanovení. 695-4:1989 Část 4: Terminologie požárních zkoušek. A konečně (podle neúplného seznamu) 695-5:1989 Část 5: Posouzení možného korozního poškození zplodinami hoření. Oddíl 1: Všeobecný návod. 695-7:1989 Část 7: Návod k minimalizaci toxických nebezpečí způsobených ohněm postihujícím elektrotechnické výrobky. Oddíl 1: Všeobecně. Tato čtvrtá část IEC (ČSN EN 60695-4) se používá pro termíny definované pro požární zkoušky. Obsahuje 118 českých termínů a definic, dále český, anglický, francouzský a německý abecední rejstřík. V normě jsou uvedeny národní poznámky u některých termínů, které se týkají specifických rysů české terminologie (viz např. hořlavost). Z hlediska ochrany zdraví jsou definovány jak typické ´požárnické´ termíny: (např. čl.2.40 Bod hoření, čl.2.60 Bod vzplanutí, čl.2.57 Hořlavost, čl.2.58 Hořlavý plamenem, čl.2.16 Hořlavý, čl.2.70 Zápalnost), také také některé termíny z oblasti toxikologie (např. čl.2.112 Toxická látka, čl.2.113 Toxicita, čl.2.114 Toxické nebezpečí, čl.2.115 Toxická účinnost). Tyto definice uvádíme: Čl.2.40 Bod hoření: (fire point) [°C] Nejnižší teplota, při které se výrobek po přiložení malého plamene k jeho povrchu za normalizovaných zkušebních podmínek zapálí a dále hoří. Čl.2.60 Bod vzplanutí: (flash point) [°C] Minimální teplota, na kterou se výrobek musí zahřát, aby se uvolněné páry za předepsaných zkušebních podmínek v přítomnosti zdroje zapálení krátkodobě zapálily. Čl.2.57 Hořlavost: (flamability) Schopnost materiálu nebo výrobku za specifikovaných zkušebních podmínek hořet plamenem. Národní poznámka: Český termín hořlavost má širší význam a týká se jakéhokoli hoření (odpovídá anglickému combustibility). naproti tomu anglický termín flamability i francouzský termín inflamabilité se týkají výlučně plamenného hoření. Vzájemný vztah těchto dvou termínů odpovídá českému termínu hořlavý plamenem (flamable) a hořlavý (combustible). Termín přesně odpovídající anglickému flamability se v češtině nepoužívá. Čl.2.58 Hořlavý plamenem: (flamable) Schopný za specifikovaných zkušebních podmínek hořet plamenem. Čl.2.16 Hořlavý: (combustible) Schopný hořet. Čl.2.70 Zápalnost: (ignitability) Míra snadnosti, s níž lze vzorek za specifikovaných zkušebních podmínek zapálit působením vnějšího zdroje energie. Čl.2.112 Toxická látka: (toxicant) Látka vyvolávající nepříznivé účinky na živý organismus. Mechanismus může být fyzikální a/nebo chemický. Čl.2.113 Toxicita: (toxicity) Schopnost látky vyvolat nepříznivé účinky na živý organismus. (podráždění, poruchy vědomí atd. až smrt). Čl.2.114 Toxické nebezpečí: (toxic hazard) Možnost poškození zdraví nebo ztráty života následkem působení toxických látek, s ohledem na jejich účinnost, množství, rychlost expozice a koncentraci. Čl.2.115 Toxická účinnost: (toxic potency) Míra množství toxické látky potřebného k dosažení specifického toxického účinku, čím menší je potřebné množství, tím větší je účinnost. ČSN EN 60695-4 (34 5615) byla vydána v dubnu 1997.