ČSN EN 57   (656065) Ropné výrobky. Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku. Uzavřený kelímek podle Abela-Penskyho

Anotace textu normy ČSN EN 57   (656065)

Norma je identická s EN 57:1984. Popisuje metodu stanovení bodu vzplanutí ropných výrobků a jiných kapalin s bodem vzplanutí nad +5°C a pod +65°C při použití přístroje podle Abela-Penskyho. Tuto zkušební metodu lze použít také pro stanovení bodu vzplanutí pod +5°C. V tomto případě však lze očekávat podstatně menší shodnost, než je uvedeno v 9.3. V některých evropských zemích je rozsah platnosti metody podle Abela-Penskyho upraven národním závazným předpisem. V těchto případech a s podmínkou, že rozsah stanovený předpisem leží uvnitř uvedených mezí, lze k tomuto odstavci připojit poznámku o omezeném rozsahu používání. Metoda není vhodná pro viskózní nebo nehomogenní směsi či roztoky jako např. laky, barvy nebo lepidla. Mezi jinými charakteristikami je bod vzplanutí kritériem hořlavosti hořlavých kapalin, je-li zdrojem zapálení plamen. Z tohoto důvodu umožňuje hodnotit nebezpečí těchto kapalin z hlediska jejich výbušnosti nebo hořlavosti. Zatřiďování hořlavých kapalin do různých tříd nebezpečnosti pro účely přepravy a skladování je založeno na hodnotě jejich bodu vzplanutí. Stanovení bodu vzplanutí umožňuje v některých případech odhalit znečištění výrobku. Norma obsahuje následující kapitoly: kap. 4 Podstata metody, kap. 5 Přístroj, kap. 6 Odběr a příprava analytického vzorku, kap. 7 Příprava zkoušky, kap. 8 Postup, kap. 9 Výpočet, kap. 10 Protokol o zkoušce. Normalizovaný postup zkoušky je tedy podrobně popsán. Příloha A obsahuje požadavky na teploměry. ČSN EN 57 (65 6065) byla vydána v listopadu 1995. Nahradila metodu A (čl. 13 až 15) včetně Přílohy 1 ČSN 65 6065 z 6.10.1983.