ČSN EN 50014   (330370) Nevýbušná elektrická zařízení. Všeobecné požadavky

Anotace textu normy ČSN EN 50014   (330370)

Norma obsahuje EN 50014:1992 - 2. vydání. Stanoví všeobecné požadavky na konstrukci, zkoušení a označování: - elektrických zařízení, - Ex kabelových vývodek, - Ex součástí určených pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par a mlhy. Tuto normu doplňují nebo modifikují tyto ČSN EN pro jednotlivé typy ochrany: ČSN EN 50015 (Olejový uzávěr ´o´), ČSN EN 50016 (Závěr s vnitřním přetlakem ´p´), ČSN EN 50017 (Pískový závěr ´q´), ČSN EN 50018 (Pevný závěr ´d´), ČSN EN 50019 (Zajištěné provedení ´e´), ČSN EN 50020 (Jiskrová bezpečnost ´i´), ČSN EN 50028 (Zalití zalévací hmotou ´m´), ČSN EN 50033 (Přilbové svítilny pro plynující doly), ČSN EN 50039 (Jiskrově bezpečné elektrické systémy ´i´). Výše uvedené normy a tato evropská norma neplatí pro konstrukci elektrických zdravotnických zařízení, odpalovacích strojků, zkušebních zařízení pro odpalovací strojky a odpalovací obvody. Norma obsahuje tyto definice (které ale platí jen pro výše uvedený soubor norem: Čl.3.1: Elektrická zařízení: jsou všechna zařízení sloužící zcela nebo z části pro využití elektrické energie. Patří sem, mimo jiné, zařízení pro výrobu, přenos, distribuci, uskladnění, měření, regulaci, přeměnu a spotřebu elektrické energie a zařízení pro telekomunikaci. Dále čl.3.2: Prostředí s nebezpečím výbuchu: Prostředí ve kterém může vzniknout výbušná atmosféra (je zde potenciální nebezpečí). Dále čl.3.3: Výbušná plynná atmosféra: Směs hořlavých látek (plynů, par nebo mlhy) se vzduchem za atmosférických podmínek, ve které se po iniciaci šíří hoření do nespotřebované směsi. Dále čl. 3.4: Výbušná zkušební směs: Specifická výbušná směs používaná pro zkoušení nevýbušných elektrických zařízení. Konečně čl. 3.5: Teplota vznícení výbušné plynné atmosféry: Nejnižší teplota horkého povrchu, při které se za stanovených podmínek podle IEC 79-4 (ČSN 33 0371) vznítí hořlavá látka ve formě směsi plynů nebo par se vzduchem. Norma dále v kapitole 4 specifikuje způsob zařazování elektrických zařízení do tříd: Nevýbušná elektrická zařízení se rozdělují do dvou skupin: Skupina I: elektrické zařízení pro doly s výskytem methanu. Skupina II: elektrické zařízení pro prostory s jiným nebezpečím výbuchu než doly s výskytem methanu. Pro doly, kde mohou být přítomny přirozeně a běžně jiné plyny než methan, musí být elektrické zařízení konstruováno a zkoušeno podle požadavků na zařízení skupiny I a rovněž týkajících se podskupiny (skupiny) II, odpovídající jiným významným hořlavým plynům. Elektrická zařízení skupiny II se dělí podle povahy prostředí s nebezpečím výbuchu, pro které je určeno. Pro typy ochrany pevný závěr ´d´ a jiskrová bezpečnost ´i´ se elektrická zařízení skupiny II dělí do podskupin IIA, IIB a IIC podle požadavků uvedených v evropských normách, týkajících se těchto typů ochrany.. Toto rozdělení vychází z maximálních experimentálních bezpečných spár (MESG = maximum experimental safe gap) u pevného závěru nebo z minimálních zápalných proudů (MIC = minimum igniton current) u jiskrově bezpečných zařízení (viz příloha A). Elektrická zařízení skupiny II musí být přednostně zařazeno do teplotní třídy podle tab. 1 Tabulka 1 - Klasifikace maximálních povrchových teplot pro elektrické zařízení skupiny II +-------------------------------------------------------------+ ¦ Teplotní třída ¦ Maximální povrchová teplota °C ¦ ¦ ¦ ¦ +-------------------------+-----------------------------------¦ ¦ T1 ¦ 450 ¦ ¦ T2 ¦ 300 ¦ ¦ T3 ¦ 200 ¦ ¦ T4 ¦ 135 ¦ ¦ T5 ¦ 100 ¦ ¦ T6 ¦ 85 ¦ +-------------------------------------------------------------+ Příloha A (informativní)´: Rozdělení plynů a par podle jejich maximálních experimentálních bezpečných spár a minimálních zápalných proudů. Tato pětistránková příloha obsahuje prakticky jen tabulku zařazení různých chemických látek do skupin, podle maximální experimentální bezpečné spáry (MESG). Jde o normu zcela základního významu pro stanovení požadavků na nevýbušná elektrická zařízení. ČSN EN 50014 (33 0370) byla vydána v březnu 1995. Nahradí postupně ČSN EN 50014 - První vydání z ledna 1993. Jelikož tato norma smí být použita pouze ve spojení s druhým vydáním evropských norem pro jednotlivé typy ochrany proti výbuchu uvedených v článku 1.2 této normy, platí na přechodnou dobu obě vydání ČSN EN 50014.