ČSN EN 49-1   (490693) Ochranné prostředky na dřevo. Zjišťování ochranné účinnosti proti Anobium punctatum (De Geer) pozorováním kladení vajíček a přežití larev. Část 1: Povrchová ochrana (Laboratorní metoda)

Anotace textu normy ČSN EN 49-1   (490693)

Norma je identická s EN 49-1:1992. Tato první část EN 49 stanovuje metodu pro zjištění preventivní ochranné účinnosti nebo hranice účinnosti ochranného prostředku na dřevo proti Anobium punctatum (DE GEER), je-li ochranný prostředek aplikován povrchově. Tato metoda se používá pro: chemické výrobky nerozpustné ve vodě, které se testují jako účinné látky, organické formulace, použité v dodaném stavu nebo připravené v laboratoři ředěním koncentrátů, organické ve vodě dispergovatelné formulace použité v dodaném stavu nebo připravené v laboratoři ředěním koncentrátů, vodorozpustné výrobky, např. soli. Podstata zkoušky: Provádí se jedním z následujících postupů: série zkušebních těles zhotovená z lehce napadnutelného druhu dřeva se povrchově ošetří roztokem ochranného prostředku, nebo jestliže se má zjistit hranice účinnosti, ošetří se několik sérií zkušebních těles odstupňovanými koncentracemi prostředku. Na ošetřená zkušební tělesa se nasadí oplodněné samičky Anobium punctatum a sleduje se počet nakladených vajíček, počet vylíhnutých a přeživších larev. Získané výsledky se porovnají s neošetřenými kontrolními zkušebními tělesy. V kap. 5 Zkušební materiály a zařízení upozorňujeme na čl.5.2.5, který stanoví: ´Rozpouštědlo nebo ředidlo, těkavá kapalina, která rozpouští nebo ředí ochranný prostředek, ale nezanechává ve dřevě po klimatizaci, následující po ošetření, žádné zbytkové látky, které mají toxický vliv na hmyz. Upozornění: Neužívá se benzen nebo jiná rozpouštědla, která jsou nebezpečná zdraví.´ Hygienické požadavky obsahuje i čl.5.3.4, kde se stanoví: ´Laboratorní pracovní prostor, ve kterém se provádí ošetření zkušebních těles, musí být dobře větraný, ve kterém se provádí ošetření zkušebních těles. Upozornění: Je nutné dodržovat bezpečnostní předpisy pro zacházení s hořlavými a toxickými látkami. Mimo to se musí dbát na to, aby rozpouštědla nebo jejich páry nepůsobily nepřiměřeně dlouho na osoby, které vykonávají zkoušku. Konečně se požadavky na ochranu zdraví zmiňují i v Příloze C (informativní), která stanoví Způsob chovu Anobium punctatum. Hygienických otázek se zdánlivě týká i čl. C.6 Všeobecná hygienická opatření při chovu, kde se stanoví: ´Aby se zabránilo napadení cizopasníky, především roztoči z rodu Pyemotes nebo blanokřídlým hmyzem např. Theocolax formiciformis nebo Spathius exarator, je potřebné přísně dodržovat speciální bezpečnostních opatření´. V tomto případě jde spíše o ´ochranu´ samotného zkušební kmene parazita (který může být ohrožen např. roztoči) nikoliv o ochranu osob. ČSN EN 49-1 (49 0693) byla vydána v lednu 1995.