ČSN EN 20140-9   (730511) Akustika. Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách. Část 9: Laboratorní měření vzduchové neprůzvučnosti mezi místnosti pro stanovení zvukové izolace zavěšeného podhledu s průběžnou vzduchovou vrstvou (ISO 140-9:1985)

Anotace textu normy ČSN EN 20140-9   (730511)

Norma je identická s EN 20140-9:1993. Tato devátá část ISO 140 obsahuje údaje o laboratorní metodě měření vzduchové neprůzvučnosti zavěšeného stropního podhledu s průběžnou vzduchovou vrstvou dané tloušťky nad příčkou, oddělující dvě místnosti. Metoda využívá zkušební prostor, ve kterém jsou simulovány dvě typické, horizontálně sousedící kanceláře nebo jiné chráněné místnosti se společným zavěšeným podhledem, nad nímž je průběžná vzduchová vrstva, probíhající nad společnou dělicí příčkou. Dělicí příčka dosahuje k pohledové ploše podhledu, který může být v tomto styku souvislý nebo přerušený. Měřenou veličinou je vzduchová neprůzvučnost mezi dvěma místnostmi uvedeného uspořádání zkušební laboratoře, kde je zanedbatelný přenos zvuku jinými cestami, než zavěšeným podhledem a průběžnou vzduchovou vrstvou nad ním. Tato veličina se nazývá stupeň normalizované zvukové izolace zavěšeného podhledu. Metoda je vhodná ke zkoumání podhledových systémů, tvořenými podhledovou vrstvou a dalšími do ní zabudovanými prvky, jako jsou např. vestavěná svítidla a prvky vzduchotechnických zařízení. Metoda je také vhodná ke zkoumání přídavné zvukové izolace dosahované pomocnými systémy, jako je konstrukce tvořící clonu ve vzduchové vrstvě nebo vrstva položená na části nebo celém rubu podhledu. Ze čtyř definic vyjímáme:Čl.3.1: Střední hladina akustického tlaku v místnosti: Desetinásobek dekadického logaritmu poměru čtverce prostorově i časově středního akustického tlaku k čtverci referenčního akustického tlaku, při čemž se prostorové průměrování týká celé místnosti s vyjímkou oblastí, kde má významný vliv přímé pole zdroje zvuku nebo blízké pole ohraničujících ploch, veličina má značku L a vyjadřuje se v decibelech.

p21+ p22+ ...+ p2n L = 10 lg ------------------ np2o

kde p1, p2, ... pn jsou efektivní hodnoty akustického tlaku v n různých místech místnosti, po = 20 µPa referenční akustický tlak.

Poznámka: Horní a dolní index mají být psány pod sebou, v použitém počítači tato možnost není. Čl.3.2 Stupeň zvukové izolace, rozdíl hladin: Rozdíl prostorově i časově středních hladin akustického tlaku ve dvou místnostech, kdy zdroj zvuku je v jedné z nich, veličina má značku D a vyjadřuje se v decibelech D = L1- L2. Kde L1 je střední hladina akustického tlaku ve vysílací místnosti, L2 je střední hladina akustického tlaku v přijímací místnosti. Je normalizováno zejména zkušební zařízení (kap. 5), provádění zkoušky a vyhodnocování výsledků (kap. 6) a obsah protokolu o zkoušce (kap. 9). V příloze je příklad zkušebního postupu. ČSN EN 20140-9 (73 0511) byla vydána v květnu 1995.