ČSN EN 13130-8   (647115) Materiály a předměty ve styku s potravinami - Složky plastů podléhající omezením - Část 8: Stanovení isokyanátů v plastech

  • Třídící znak:647115
  • Platnost:Norma je platná
  • Vydání:06/2005
  • Účinnost:07/2005 - doposud
  • Jazyk:Norma je v češtině.

ČSN EN 13130-8   (647115) Materiály a předměty ve styku s potravinami - Složky plastů podléhající omezením - Část 8: Stanovení isokyanátů v plastech Norma Kat. číslo: 73271

 Materiály a předměty ve styku s potravinami - Složky plastů podléhající omezením - Část 8: Stanovení isokyanátů v plastech
Dlouhý název: Materiály a předměty ve styku s potravinami - Složky plastů podléhající omezením - Část 8: Stanovení isokyanátů v plastech
Krátký název: Norma
Třídící znak: 647115
Platnost: Norma je platná
Vydání: 06/2005
Účinnost: 07/2005 - doposud
Jazyk: Norma je v češtině.
315,00 
315,00  s DPH

Anotace textu normy ČSN EN 13130-8   (647115)

Tato část evropské normy specifikuje metodu stanovení obsahu jednotlivých a celkových zbytkových isokyanátů v materiálech a předmětech z plastů. Metoda je použitelná k analýze polyuretanových polymerů. Celkový obsah isokyanátových monomerů v materiálech a předmětech stanovený postupem popsaným v této normě je v miligramech NCO na kilogram materiálu nebo předmětu. Tato metoda se používá ke kvantitativnímu stanovení jednotlivých isokyanátů měřených jako NCO při 0,04 mg/kg a celkových isokyanátů při 1,0 mg/kg. Tato metoda byla použita k analýze 9 isokyanátových monomerů uvedených v 3.1. Nebyla použita k analýze oktadecylisokyanátu, difenylether-4,4´-diisokyanátu nebo 3.3´-dimethyl-4,4´-diisokyanatobifenylu, jelikož nebylo možné získat vzorky těchto monomerů. Není žádný důvod očekávat, že by tato metoda nebyla vhodná také k analýze těchto monomerů.

Postup se skládá ze dvou částí: orientačního stanovení (screening), a pokud je to nutné, kvantitativního stanovení. Kvantitativní stanovení se používá pouze tehdy, jsou-li isokyanáty zjištěny při orientačním stanovení (screeningu).

Materiály a předměty jsou nejdříve kontrolovány na zbytkové isokyanáty extrakcí v dichlormethanu a souběžnou derivatizací 9-(methylaminomethyl) antracenem. 1-naftylisokyanát se používá během orientačního stanovení ke kontrole úspěšnosti postupu derivatizace. Výsledné fluorescenční deriváty se analyzují vysoce účinnou kapalinovou chromatografií s fluorescenční detekcí. Materiály, u kterých byly nalezeny zbytkové isokyanáty, se kvantifikují přídavkem standardu ke zkoušenému materiálu nebo předmětu s použitím 1-naftylisokyanátu jako vnitřního standardu.

Jestliže se předpokládá ovlivňování vnitřním standardem, provádí se kalibrace metodou standardního přídavku s vynecháním vnitřního standardu popsanou v příloze A. Ověření hladiny isokyanátů se provádí opakovanou analýzou extraktů vzorků na HPLC koloně s rozdílnými elučními vlastnostmi.


 

Zdroj: Česká Agentura pro Standardizaci (www.agentura-cas.cz) - smluvní partner

Náhled obsahu normy dočadně není k dispozici.