ČSN 83 4711-7   (834711) Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Kontinuální stanovení celkového obsahu oxidu siřičitého

Anotace textu normy ČSN 83 4711-7   (834711)

Norma platí pro kontinuální stanovení celkového obsahu oxidu siřičitého v odpadních plynech. Při rozboru je nutno dodržet ustanovení ČSN 83 4711 části 1 a 2. Podstata metody infračervené absorpční spektrometrie: Infračervené záření prochází měrnou a srovnávací kyvetou. (Srovnávací kyveta je naplněna inertním plynem, který neabsorbuje infračervené záření) Vzorek plynu prochází měrnou kyvetou, kde dochází k částečné absorpci záření. Množství prošlého záření se vyhodnocuje v kapacitním detektoru naplněném oxidem siřičitým. Měrná a srovnávací část detektoru je oddělena membránou, která citlivě reaguje na změny tlaku plynu v detekčních komůrkách, způsobené ohříváním uzavřeného plynu dopadajícím zářením. Membrána tvoří jednu desku kondenzátoru, jehož změna kapacity je úměrná koncentraci oxidu siřičitého ve vzorku. Podstata druhé normalizované metody s elektrochemickým převodníkem: V analyzátorech s elektrochemickým převodníkem dochází oxidací nebo redukcí měřené složky na citlivé elektrodě ke vzniku elektrického proudu, který je úměrný koncentraci oxidu siřičitého. Rychlost a množství protékající složky jsou dány difuzí. Selektivita je určena zvolenou membránou, elektrolytem a materiálem elektrody. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN 83 4711 část 7 byla schválena 21.4.1982 a nabyla účinnosti od 1.3.1983. Nahradila ČSN 83 0210 z 10.12.1963.