ČSN 75 0905   (750905) Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží

Anotace textu normy ČSN 75 0905   (750905)

Články 3.7 a 3.8 této normy jsou podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách závazné v rozsahu působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR na základě jeho požadavku. Druhý odstavec kapitoly 1 (Předmět normy) je podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách závazný v rozsahu působnosti Ministerstva zdravotnictví SR na základě jeho požadavku. Norma platí pro zkoušení vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních jímek, nádrží a jejich záchytných van a ostatních nádrží, pro které je požadována vodotěsnost právními předpisy, technickými normami a nebo vodohospodářským rozhodnutím. Nádrže u nichž je nutno zajistit vodotěsnost, musí být navrženy s ohledem na požadovanou míru vodotěsnosti. Norma neplatí pro zkoušení tlakových nádrží (viz ČSN 69 0012) a nádrží na ropné látky (viz ČSN 75 3415), ani pro vodní nádrže a zdrže na tocích. Z hlediska nároků na vodotěsnost se nádrže dělí do tří skupin: a) nádrže na látky ohrožující jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových a podzemních vod a nádrže, jejichž vnější stěny, popř. dno, jsou trvale viditelné (včetně věžových vodojemů), b) nádrže na pitnou nebo upravenou vodu, c) ostatní nádrže. Při zkouškách vodotěsnosti nádrží již provozovaných nemusí být dodržena ustanovení 3.1 až 3.3, které se týkají některých zásad podmínek zkoušky, avšak které nejsou zezávazněny. Konkrétně uvádí čl.3.1: ´Vodotěsnost nádrží se zkouší před provedením prací, jejichž cílem není zajištění vodotěsnosti a které by mohly zkreslit výsledek zkoušky. Nádrže, u nichž vlastní vodotěsnost je zajišťována izolacemi, omítkami, obklady apod. se zkoušejí až po provedení těchto úprav.´ Čl.3.2 pak stanoví: ´Zkouška vodotěsnosti nádrží, které budou obsypány, popř. obezděny, nebo jiným způsobem opláštěny musí být vykonána před provedením těchto prací.´ Konečně čl.3.3 normalizuje: ´Pokud nádrž zasahuje do podzemní vody, musí být hladina podzemní vody po dobu zkoušky snížena pod dno nádrže.´ Zezávazněný čl.3.7 stanoví: ´Vodotěsnost nádrží na pitnou vodu se zkouší pitnou vodou odpovídající ČSN 75 7111:1989 nebo vodou, ve které ukazatele jakosti nepřestoupí následující hodnoty:

nerozpuštěné látky 30 mg/l

zákal 20 ZF

hodnota pH 6 až 8,5

sírany 350 mg/l

oxid uhličitý agresivní 10 mg/l

železo 2 mg/l

chemická spotřeba kyslíku manganistanem 5 mg/l

látky extrahovatelné, nepolární 0,1 mg/l

Tato voda se chloruje takovou dávkou chlóru, která zajistí, aby koncentrace zbytkového chlóru v nádrži po 24 hodinách byla alespoň 0,1 mg/l.´ Zezávazněný čl.3.8 uvádí: ´Pro ostatní nádrže nemají ukazatelé jakosti vody pro zkoušku vodotěsnosti přestoupit následující hodnoty:

nerozpuštěné látky 30 mg/l

rozpuštěné látky 1500 mg/l

hodnota pH 6 až 10

sírany 500 mg/l

chloridy 500 mg/l

amonné ionty 100 mg/l

hořčík 1000 mg/l

oxid uhličitý agresivní 10 mg/l

vápník a hořčík nemá klesnout pod 0,5 mmol/l

látky extrahovatelné, nepolární 0,1 mg/l´

Dále je normalizována vlastní zkouška vodotěsnosti a kritéria vodotěsnosti. ČSN 75 0905 byla vydána v prosinci 1992. Nahradila ČSN 73 6505 z 27.12.1983.